Výhodou i nevýhodou vlakových souprav je mimo jiné i to, že se mohou pohybovat výhradně po kolejích. Tedy mohou se samozřejmě do jisté míry pohybovat i mimo ně, to však zpravidla jen ve chvílích bezprostředně po vykolejení, než se o něco zarazí nebo někam zřítí, což by se ale stávat nemělo. A dnes se zaobírejme jen těmi, které se pohybují tak, jak tomu má být.

Jejich pohyb po kolejích má přednost mimo jiné v tom, že se nemohou nikam ztratit. Je-li jim udán patřičný směr a správně nastaveny výhybky, nestane se, aby souprava skončila někde na opačném konci země, než kde skončit měla. A pokud už nedojede do cíle, dá se daleko snáze dopátrat toho, kde zůstala trčet.
Ovšem zároveň je totéž i nevýhoda, třeba proto, že ocitnou-li se dva protijedoucí vlaky na stejné koleji, je na průšvih zaděláno, protože se na rozdíl od chodců, cyklistů či jiných vozidel na pozemních komunikacích nevyhnou.

A problémů tu může být ještě daleko více, než dosud zaznělo.
A proto je třeba, aby byly vlaky sledovány, aby se vědělo o každičké lokomotivě. Protože se jistě dá naplánovat, co má ten který vlak kdy dělat, ale nelze zaručit, že tomu tak i do puntíku bude. A jakákoliv chyba by mohla znamenat ztráty na majetku a možná i na životě.
A proto je více než dobře, že existuje možnost sledování železničních vozidel. Díky této možnosti totiž mohou oprávněné osoby kdykoliv vědět, co se kde na trati šustne. Vědí, kde se která lokomotiva nachází a jakým směrem a jak rychle se pohybuje, případně nepohybuje, vědí o případné hrozící kolizi stejně jako dejme tomu o dalších rizicích, jako je rozkrádání pohonných hmot a dalšího majetku zaměstnanci či i docela cizími osobami.
Což je dobře. Protože heslo ‚důvěřuj, ale prověřuj‘ u nás ještě ani zdaleka nepozbylo na významu. A jinak tomu jen tak nebude, bude-li vůbec někdy.
A tak může být pod kontrolou kdejaký nastavitelný parametr. Což je – to dá rozum – více než zapotřebí.