Umělecké kovářství Praha https://artsmith.cz/ – vnímáte tu zvláštní souhru dvou lidských činností, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisí? Kováře totiž mnozí z nás považují za hromotluky, co buší do výkovku na kovadlině, aby z něj vytvořili koňskou podkovu, anebo tu ohýbali a formovali kulatinu či ocelové hranoly. Představa, že by byl kovář zároveň umělcem, se zdá poněkud přitažená za vlasy, protože umělci mají přece hudební nástroje, malířské štětce nebo sochařská dláta.

S trochou nadsázky jsme tu chtěli jen probudit ty z vás, co ještě nikdy nenavštívili kovárnu, kde se vytvářejí stovky či tisíce kusů uměleckých výrobků počínaje bránami, mřížemi a ploty a konče svícny, dveřním kováním, zábradlím, příslušenstvím ke krbu, a koneckonců i ocelovými plastikami, které konkurují dřevěné či kamenné sochařské výzdobě.

Umělecký kovář si doslova hraje s uhlíkovou ocelí, vtiskne jí tvar, jaký si vysní ve své duši, a je na tom vlastně velice podobně, jako malíř, co před něj položíte stojan s bílým plátnem, dáte mu do ruky paletu barev a čekáte, co se na plátně začne odehrávat. Sledovat malíře při práci je velmi působivé, což vám potvrdí nejeden jedinec, co stál někdy malíři modelem, a pozorovat kováře v jeho dílně u rozpálené výhně je možná ještě zajímavější. V kovárně to vždy voní zvláštním nenapodobitelným aroma a připadáme si tu velice zvláštně.

Až si budete objednávat kované zábradlí na balkon nebo okrasnou mříž jako bezpečnou bariéru nad vaší studnou, nezapomeňte na to, že kováři mají citlivé nitro, a že jsou možná více umělci, než řemeslníci. Ono totiž není vůbec snadné vytvořit něco z vlastní invence, na rozdíl od pásové výroby, kde pouze obsluhujete stroj, co razí jeden výkovek jako druhý, ale bez duše, pouze naprogramovaný dle tvaru zápustkové formy. Buďme rádi, že umělecké kovárny ještě existují, a že za ně nevyrábí okrasná zábradlí robotické stroje.